HISTORIE

WOHNOUTÍ TOUR UNPLUGGED A JEDEN POHŘEB

No a věřte tomu nebo ne, jedno březnový ráno mi zazvonil telefon a na druhým konci byla manažrke Wohnoutů…že dvě výše zmiňovaný kapely v určitejch termínech nemůžou a že my jsme třetí možnost…wow…samozřejmě jsme na kejvli ale byla to hekťárna. První koncert měl bejt za dva dny. Asi zase zasáhl hudební bůh…

Den před Rakovníkem s W. jsme hráli na 007 v Praze, což se hodilo, aspoň jsme se rozehráli…jenže nejen to. Ráno jsme vstávali po pár hodinách spánku lehce oteklí a na nějakej koncert jsme neměli ani pomyšlení. Ale museli jsme? Tak jsme naložili věci do dodávky (letištní expres-pecka) a vyrazili. Náš příjezd byl efektní jak prase, jelikož se klub v Rakovníku jmenuje Letiště. W.zrovna zvučili,tak jsme omrkli bar a čekali. Když jsme šli zvučit byli jsme nervózní jak prase, protože na nás upíral zraky celej wohnout team. Šlo to dobře, hodně taky kvůli tomu, že zvukař Kulich je tak trochu kouzelník (ještě o něm bude řeč). A pak se dlouho čekalo v totálně suterénním zákulisí. Když jsme vlezli na podium byl to trochu šok-klub byl plnej, teda jasně že na W. je plnej, ale čekali jsme, že když bude hrát předkapela bude po klubu roztoušenejch 40 lidí a zbytek po nás bude od baru pořvávat ať už se na to vyserem. Nakonec to byl fakt skvělej zážitek a z podia jsme slejzali totálně zničený a mokrý, tak jak to má bejt? Wohnouty jsme si dali ze zákulisí a byla to podívaná…šňůra se jmenovala Trvalá tour- kluci to vzali doslova, měli na hlavách trvalou a k tomu krásně pomuchlaný košile v pastelovejch barvách.Odjížděli jsme okolo jedný v noci a přemejšleli jak zrušit domluvený koncerty co se kryjou s dalšíma W. koncertama. Tímto se omlouváme do Holic a matičky Prahy, kde jsme koncerty zrušili…ale když bude potřeba uděláme to zas

Další koncerty byly hned dva za sebou. Děčín a Mariánský lázně. Oba kluby super, v obou městech super lidi. Co dodat-podrobnej popis očima Wohnoutů je na jejich webu v sekci KOMIX…je to komiks č.2 tušim.

7 dní nato ná s čekal údajmě poslední Trvalé tour. A to v Jablonci nad Nisou v klubu Na Rampě (má jmenovce v Mariánkách, asi mafie…to samý Kotelna v Chomutově a Litomyšli). Dost moderní klub s přísnou výzdobou a nejmenší šatnou kterou jsme kdy viděli…nakonec jsme ji neviděli, páč potom co jsme Wohnoutům v Marijánkách sežrali skoro všechno jídlo byli jsme odsouzeni k tomu šatnu s nima nesdílet…ale vyhráli jsme, protože nás umístili do kanceláře,která je mnohem větší…Scénář podobnej, odehráli jsme, lidi nás nevypískali, takže jsme byli štastný jak blechy. Jablonec byl jediný město, ve kterým jsme vytáhli paty z klubu. Prošli jsme náměstím da Baumaxu a pak když hráli W. bylo v klubu tak nedejchatelno, že jsme vypadli naproti do restaurace na piváka. Zkrátka to byly čtyři zábavný,trochu hektický akce, který nás hodně naučili. Takže děkujem

Přišel návrat do reality a začali jsme zkoušet na akustickej koncert. Domluvili jsme nealko Klamovku…z důvodu toho,že jsou tam židle a je to trochu jako divadlo….ale bohužel se to, že to tam vypadá jak v dětským koutku a nejede bar promítlo na návštěvnosti. Pro příště se poučíme.

Koncem dubna přišly dvě překvapení-wohnouti si nás pozvali na závěrečnej koncert Trvalý tour do Retra a Jakoubka nám oznámil, že to bude jeho poslední koncert a pak skončí.

Bylo to jak blesk z čistýho nebe. Nemělo cenu mu to rozmlouvat, říkal, že se chce víc věnovat studiu, slečně, kolu…pro nás to bylo trochu nepochopitelný, protože jsme my zbylí tři měli muziku vždycky na prvním místě. Na smutek nebyl čas, museli jsme makat na Retro. Nechtěli jsme si poslední koncert kazit, tak jsme se rozhodli, že si to užijem…a užili…až tak,že jsme si nehlídali čas a hráli přes hodinu a ještě přidávali. Zato nás stihl pekelnej hněv wohnout teamu a měli jsme fakt nasráno, že si už nikdy nikde nezahrajem, páč oběsí půlku kapely. SORRY

Retro vlastně nebyla poslední Jakoubkova show. Pár dní po něm byly ještě čarodějnice ve Vopici…to už bylo smutný…po koncertu jsem si pobrečel a pak jsme se vrhli na litrovku ferneta-zmizela asi za 10 minut, ale smutek zahnala.